+420 607 839 115
Office center Košická

Daňové ráje v České republice

Ačkoli se to může zdát neuvěřitelné, tak daňové ráje nemusíte hledat pouze na ostrovech kdesi v Karibiku, nýbrž je můžete nalézt spolehlivě i na území České republiky.

Zde však nejsou daňové ráje dané nulovou sazbou daně z příjmu, nýbrž počtem a četností finančních a jiných správních kontrol v jednotlivých oblastech naší republiky.

Dle údajů, které jsou veřejně přístupné na oficiálních webových stránkách české daňové správy lze dohledat, že četnost finančních kontrol ve velkých městech je až stokrát nižší než ve městech malých.

Samostatnou kapitolou v této oblasti je Hlavní město Praha, zde se sice četnost kontrol liší dle jednotlivých městských obvodů, ale obecně platí, že s nahodilou kontrolou finančního úřadu se zde setkáte zhruba jednou za sto let. To je ostatně také nejdůležitějším motivem podnikatelů, proč využít služby poskytnutí sídla právě na adresách v Praze.

Podle posledních trendů se jako velmi výhodná adresa pro umístění sídla společnosti z hlediska správních kontrol jeví adresa na Praze 10. Pokud budete mít sídlo své společnosti umístěné na adrese v této městské části, tak pravděpodobná četnost nahodilé finanční kontroly je až jednou za 136 let!

Tyto údaje vychází z počtu subjektů registrovaných k daním v působnosti daného finančního úřadu oproti počtu pracovníků kontrolního oddělení takového finančního úřadu.

Přechod z OSVČ na právnickou osobu

Jste-li živnostník a podnikáte jako fyzická osoba, může být pro Vás přechod na podnikání pod právnickou osobou (s.r.o. či a.s.) velmi významným přínosem.Přechod z OSVČ na s.r.o. či a.s. se dá uskutečnit kdykoli během roku a budete se sami ihned moci přesvědčit o mnoha výhodách takového přechodu.

Mezi nejvýznamnější VÝHODY podnikání pod právnickou osobou patří:

  • mnohem lepší firemní IMAGE pro jednání s obchodními partnery i bankou
  • nižší daňová zátěž s.r.o. či a.s. a možnosti daňové optimalizace
  • jménem společnosti může jednat více osob i bez plné moci
  • dostupnost dotací z fondů EU
  • je možná změna společníků a jejich vkladů i jejich poměr, je snadné přistoupení nového společníka do podniku v případě potřeby (více kapitálu, lepší know-how zainteresování klíčových pracovníků, apod.) – lepší forma spolupráce s obchodními partnery

NEVÝHODY spojené s podnikáním jako FYZICKÁ OSOBA:

  • VYŠŠÍ DAŇOVÁ ZÁTĚŽ a nízká možnost daňové optimalizace
  • ručení za závazky celým majetkem podnikatele – OSVČ (pokud máte zaměstnance, jde o velkou nevýhodu v případě, že je dočasně omezena vaše platební schopnost), další potíže mohou nastat v případě konce podnikání, kdy je možné zatížení na mnoho let, které ovlivní život jednotlivce i jeho blízkých
  • obchodní partneři a klienti vnímají právnickou osobu jako důvěryhodnějšího a finančně stabilnějšího partnera
  • všeobecně je v podnikatelské  praxi dobře viditelná náklonnost k jednání s právnickými osobami oproti fyzickým
  • nemožnost prodat snadno podnik FO (protože u prodeje podniku fyzická osoba dále ručí za všechny nesplacené závazky ke dni prodeje podniku)
  • podnikání pokračuje i po zániku FO (smrti)
  • nemožnost dispozice s podíly a podnikáním jako celkem

Švarc systém – jak se vyvarovat švarc systému?

V článku je vysvětlen princip švarc systému, historie švarc systému, jsou uvedeny jeho výhody a nevýhody, jak je možné švarc systém obejít a jaké jsou jeho typické znaky.

Co je švarcsystém?

Švarc systém neboli schwarzsystem (příp. swarz systém) je způsob ekonomické činnosti, při níž osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ – živnostníci) pracují načerno pro zaměstnavatele, jako by byli jeho běžnými zaměstnanci. Jedná se o závislou práci, tedy o práci vykonávanou ve vztahu nadřízený-podřízený, kde je nadřízený zaměstnavatel a podřízený zaměstnanec, zaměstnanec ji přitom provádí osobně. Zároveň se nejedná o pracovněprávní vztah, běžně je provozován na základě obchodněprávního vztahu, kdy oba subjekty vystupují jako podnikatelé. Švarcsystém přináší výhody živnostníkům i zaměstnavatelům, ale stát při švarc systému přichází o peníze z daní.

Historie švarc systému

Švarcsystém dostal své jméno po podnikateli Miroslavu Švarcovi, který tento princip začal používat v roce 1990, aby ušetřil peníze. Svým zaměstnancům dal výpověď a začali pro něj pracovat na živnostenské listy. Stát na to v roce 1992 zareagoval zákazem švarc systému. Přestože byl novým zákoníkem práce od roku 2006 tolerován, od roku 2012 patří opět mezi nelegální činnosti. Švarc systém je tedy v roce 2013 opět zakázaný. Švarc systém se rozšířil hlavně v oborech ubytování, stavebnictví, pohostinství a u programátorů, ale i v jiných oblastech.

Výhody a nevýhody švarc systému

Mezi výhody švarc systému patří úspora zaměstnavatele i zaměstnance na odvodech ze mzdy pro zdravotní a sociální pojištění. Náklady je možné vykazovat oběma subjekty dvakrát (s použitím paušálních výkazů).

Švarc systém nemá svoje nevýhody jen pro stát. Také zaměstnanci přináší některá rizika. Např. ve švarc systému pochopitelně nevzniká nárok na neplacenou dovolenou (dokonce na žádnou dovolenou). Ve švarc systému nejsou právně ošetřeny obědové přestávky, není nárok na pracovní pomůcky ani na odstupné při skončení pracovního vztahu a na pojištění zaměstnance. Neplatí tak ani zákon, který určuje maximální mez výše náhrady za škodu způsobenou zaměstnancem. Pracovní poměr může být ukončen okamžitě. Zátěž administrativy, kterou by musel v běžném pracovněprávním vztahu vyřizovat zaměstnavatel, je přesunuta na zaměstnance. Možností, jak se některým rizikům vyhnout, je vytvořit si na začátku vztahu smlouvu, která např. výslovně určí výši odstupného nebo něco jiného.

Jak se vyvarovat švarc systému?

Jak se vyvarovat švarc systému? Především by se v obchodní smlouvě neměly vyskytovat žádné typické znaky švarc systému.

Švarc systém i přes jeho nelegální povahu lze obejít tím, že si zaměstnanec založí s.r.o. a začne vystupovat jako právnická osoba. Své služby pak bude nabízet jako s.r.o. Vlastníkem a jednatelem společnosti s ručením omezeným může být jediný člověk, takže nevzniká problém shánění druhého společníka.

Další možností je založit více společností zaměstnavatelem. Živnostník pak nepracuje soustavně jen pro jednoho zaměstnavatele (jeden z typických znaků švarc systému), protože pracuje pro více společností zároveň. Může také používat pracovních nástrojů jedné společnosti k vykonávání činnosti pro druhou společnost, a tak nesplňuje další znak švarc systému, při kterém osoba samostatně výdělečně činná (živnostník) využívá ke své činnosti na pracovišti nástrojů svého zaměstnavatele.

Typické znaky švarc systému

Švarc systém je práce na živnost, OSVČ pracuje dlouhodobě pouze pro jednoho zaměstnavatele (odběratele). Práce OSVČ není omezená žádným časovým horizontem ani dokončením projektu – má neomezené trvání. OSVČ používá k výkonu své činnosti pracovních pomůcek zaměstnavatele (bez pronájmu), má pevně sjednanou a pravidelnou pracovní dobu, nazývá svého odběratele vedoucím (plní tedy jeho příkazy jakožto podřízený subjekt). OSVČ jedná jménem firmy zaměstnavatele a používá jeho firemní vizitky. OSVČ vykonává podobné činnosti jako jiní zaměstnanci firmy v běžném pracovněprávním vztahu.